PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Sludge, post-metal, post-hardcore? A není to jedno? V době, kdy scéna začíná být tímto takměř přesycena, je o to těžší najít v ní něco kvalitního. Módní vlny se střídají a nabízí se otázka, kdo přichází s opravdu osvěžující sprchou a kdo se chce jen svézt. ROSETTA svou prvotinou „The Galilean Satellites“ dala všem zlým jazykům jasně najevo, že rozhodně patří do kategorie první. Jedna z nejlepších desek roku 2005, i když první pohled na stopáž přesahující 2 hodiny slabé povahy spíše vyděsí. Nejen ve „Wake/Lift“ najdeme společné styčné body s CULT OF LUNA, MOUTH OF THE ARCHITECT, či THE OCEAN a přesto se americká ROSETTA snaží jít svou vlastní cestou, mimo jiné více ambientní.
„Red In Tooth And Claw“ skvěle otevírá nahrávku. Prolínající se prvky, rytmy... hutné kytary, ruchy a malinko upozaděný vokál Mikeho Armina. „Lift“, rozdělená na tři části, táhne na bránu s myšlenkou na hattrick (bohužel však zůstane pouze u zbožného přání). První část začíná klidně, jemné kytary i bicí... Vzápětí však ROSETTA přitvrzuje jako prudká přílivová vlna. Druhá část atmosféru zklidňuje, je jakousí spojnicí. „Lift (part 3)“ dává pozvolna prostor vkrádající se naléhavosti a vcelku důstojně tak zakončuje triádu.
Basovou linkou začínající „Wake“ působí svou melodičností a dravostí jako živá voda. „Temet Nosce“ náladu příjemně zklidňuje, je tak opravdovou výpravou do zákoutí vesmíru. Fantazii podporující instrumentální skladba, která jen pobízí k tomu vybrat si vysněný cíl. Latinské „temet nosce“ si můžeme mimo jiné pamatovat například z filmu Matrix, kde bylo přeloženo jako „know thyself“... Je tedy na vás, jestli zůstanete v harmonii se svými pocity, či se vydáte hledat novou hvězdu. Možná právě toto chtěla ROSETTA vyjádřit svým „metalem pro astronauty“. „Monument" uzavírá desku jako vcelku podařenou výpověď střídajících se emocí. Po rozjímavé „Temet Nosce" ukazuje tvrdší tvář ROSETTY. Přestože bych si pomyslnou tečku za "Wake/Lift" představovala jinak, závěrečná skladba neurazí.
Pod na první pohled nezčeřenou post-metalovou hladinou se skrývá vír, který vás vtahuje do svého nitra s každým poslechem „Wake/Lift“. Jednou v světle neprostupující hlubině, jindy s nadhledem z hůry. Jak sami říkají „metal pro astronauty“. Co ale „tam nahoře“ najdeme? Nadhled? Neklid? Další rozměr našeho (hudebního) života? Rozhodně ne. Pokud se o to přesto chcete pokusit: „Bon voyage!“. ROSETTA nepřinese bouři, to nic ovšem nemění na tom, že pokud máte rádi například již zmíněné THE OCEAN, strávíte v její společnosti příjemnou hodinku. "Wake/Lift" je zajímavou deskou, která rozvíjí fantazii a hlavně vyvolá chuť se do tohoto imaginárního světa ponořit. ROSETTA má však potenciál na to, aby vytvořila ještě lepší desku, nápady na to mají. Snad se toho dočkáme.
Pod na první pohled nezčeřenou post-metalovou hladinou se skrývá vír, který vás vtahuje do svého nitra s každým poslechem. "Wake/Lift" je zajímavou deskou, která rozvíjí fantazii a hlavně vyvolá chuť se do tohoto imaginárního světa ponořit. ROSETTA však má potenciál na to, aby vytvořila ještě lepší desku, nápady na to mají.
7,5 / 10
Michael Armine
- vokál
David Grossman
- baskytara
Bruce McMurtrie Jr.
- bicí
J. Matthew Weed
- kytara, housle
1. Red In Tooth And Claw
2. Lift (part 1)
3. Lift (part 2)
4. Lift (part 3)
5. Wake
6. Temet Nosce
7. Monument
Flies to Flame (EP) (2014)
The Anaesthete (2013)
Split s JUNIUS (2011)
A Determinism Of Morality (2010)
Split s YEAR OF NO LIGHT a EAST OF THE WALL (2009)
Project Mercury (split s BALBOA) (2007)
The Cleansing Undertones of Wake/Lift (2007)
Wake/Lift (2007)
The Galilean Satellites (2005)
Vydáno: 2007
Vydavatel: Translation Loss Records
Stopáž: 64:39
-bez slovního hodnocení-
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.